PROHLÁŠENÍ

Nelze beze slov přejít to, co se děje na „nedalekém východě“.

Dovoluji si vymezit se coby statutární zástupce organizace UMÍME SI POMÁHAT, Z.S. k situaci ve východní části Evropy. Odsuzuji jakékoliv válečné konflikty, a že jich na světě aktuálně není zrovna málo. Odsuzuji všechno špatné, co je spojeno s politikami mocnářství, ať už jde o jakékoliv impérium. Pokud nejsou tito mocnáři, kteří ovládají „světový životachod“, schopni se domluvit „elegantně a strategicky“ tak, aby to vítězství bylo tzv. „win&win“, tak potom jakékoliv politiky, a likvidace jak hospodářská, tak ale i válečný konflikt jako takový samozřejmě mají nedozírný vliv na kvalitu života prostých obyvatel, občanů příslušných zemí, na jejich bezpečí a samotný život.

Na Ukrajině a také v Rusku žijí lidé své životy, mají své rodiny, mají svou práci, mají své majetky, a mají své plány, pohody a nepohody tak, jako je máme i my tady u nás v Čechách. Rusko (jeho evropská část) je největší zemí evropského kontinentu. Ukrajina je druhou největší zemí Evropy. Napjaté vztahy mezi těmito dvěma zeměmi a konflikty trvají už mnoho dlouhých let. Aktuální válečný konflikt, o který dozajista nestáli prostí lidé jak v Rusku, tak na Ukrajině, přináší mnoho smutku do rodin a života jak Ukrajinců, tak ale i Rusů. Asi každý člověk se snaží svým chováním, svým přístupem k životu, svým snažením a pílí si neustále zvyšovat svou životní úroveň. Každý dle svých možností a schopností. Nyní je vše jinak. Ti lidé mají pozměněné priority. Ti lidé mají veliký problém. Válka, jakákoliv, je vždy nespravedlivá a krutá. Mění lidské osudy a možnosti.  A přináší mnoho bolesti. Může znamenat i migraci obyvatel do míst, která jsou z jejich pohledu pro jejich život bezpečnější.

Asi si všichni uvědomujeme, že nikdo z nás nejsme schopen spasit svět. Můžeme ale nějakým způsobem pomoci. Tak, jak to cítíme, a jak můžeme. I za cenu, že „sobě ubereme“. Nejlépe je zřejmě spojit se s kompetentní osobou kraje, kde žijeme, anebo města, kde žijeme. Můžeme také vyslat myšlenku a přát si, aby dobro zvítězilo nad zlem. Můžeme zapálit doma svíčku, a společně vyslat přání, aby mocnáři světových impérií zchladili své hlavy, a jako inteligentní a MOUDŘÍ LIDÉ 21. STOLETÍ CIVILIZOVANÉHO SVĚTA zastavili tohle válečné běsnění. Dohodli se jako lidé. Přestali s těmi složitými politikami, kde západ je přesvědčen, že vše dělá nejlépe, a kde východ je přesvědčen, že vše dělá nejlépe. Jde tu především o lidi, ať už jakékoliv národnosti. Nikdo nechceme válku. Není to tak dávno, co skončila druhá světová. Neuplynulo ani sto let. A je rozdmýcháno tolik zla, a to v situaci, kdy ekonomiky všech zemí světa dostaly pořádně zabrat dvouletým výkyvem v reakci na Covid pandemii, že se raději člověk nechce zamýšlet nad tím, kdyby „těch horkých hlav“, nejen z těch nejmocnějších impérií, bylo ještě více.

Chci věřit tomu, že DOBRO zvítězí nad ZLEM. Že dojde k dohodě, že se to zastaví a vysílám své přání.

A co může nabídnout organizace UMÍME SI POMÁHAT, Z.S.?

JE TO POMOC V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ.

Vzhledem k tomu, že do Čech přichází rodiny z válkou postižené oblasti, a bude zapotřebí jim pomoci i s důstojným zapojením se do běžného života v našich podmínkách, jsme připraveni nabídnout jak dětem, tak ale i dospělým osobám, vzdělávání v oblasti jazykové gramotnosti. Společně s některými seniory, kteří se vzdělávají v rámci naší Virtuální univerzity třetího věku, můžeme v celkem svižném tempu POMOCI S VÝUKOU ČESKÉHO JAZYKA. Obzvláště naši pozornost budeme věnovat dětem, které by za normálních okolností navštěvovaly základní školu ve své rodné zemi. Nyní jsou v novém prostředí, a nemají potřebnou jazykovou výbavu. Chceme jim tímto způsobem co nejvíce napomoci, aby změna, kterou jsou nuceny podstoupit, nezanechala v jejich duších mnoho škod, které by mohly pro jejich budoucí život zásadním způsobem pokřivit jejich rozvojové možnosti. Působíme ve Frýdlantu, Hrádku nad Nisou, Chrastavě a Hodkovicích nad Mohelkou. Pokud bude zapotřebí v těchto lokalitách Libereckého kraje pomoci, jsme připraveni se domluvit se samosprávami zmíněných měst.

 

 

V Chrastavě, dne 27. 02. 2022

Barbara Vítková